78159

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


JosPr (217.77.165.45) --- 8. 12. 2014
Re: Plzeňský deník 8.11.2014

Obslehnuty blabol ze stranek PSNV i s bionesmyslem.,tentokrat vylepseny "vyrobci medu".Ac mam kazdy rok hojnost medu,za "vyrobce" se rozhodne nepovazuju,med vyrabi vcely,ja jim ho kradu...JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 8. 12. 2014
Re: Plzeňský deník 8.11.2014

Děkuji za rychlou reakci a chápu Váš názor.
Přesto si myslím, že každý zmetek, byť jen článek v regionální části
tištěného média, by měl být reklamován. Nebo se o reklamaci alespoň pokusit.
PS. za to že jsem se já nevšiml té záměny Petr/Jiří se omlouvám.
Potužník

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(88.101.45.181) --- 8. 12. 2014
Re: Plzeňský deník 8.11.2014

Mně tam spíš zaujalo toto:

„Letos jsme přišli o 65 procent včelstev. Úly jsou prázdné, nemáme ani co poslat na veterinu. Je to katastrofa a záhada," popisuje muž s tím, že právě včera večer se jihoplzeňští včelaři sešli na okresním výboru. Úhyn včelstev byl tématem číslo jedna. „Ten problém má hodně lidí, musíme se snažit zjistit, co se děje a co se proti tomu dá dělat," tvrdí Krejčí.

--------------

Kde se stala chyba. Zimní měl na výbornou a pak toto.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
JosPr (217.77.165.45) --- 8. 12. 2014
Re: Plzeňský deník 8.11.2014

Tohle je Karle ta chyba metodiky?? Pokud ma metodika chybu,tak je v tom,ze tam neni narizeno pouzivat vlastni mozek!! Sednu do auta s plnou nadrzi a myslim,si ze pojedu vecne?Nepodivam se na budik a dojedu do pr...A presne tak je to s ochranou zimni generace vcel.Snad jen s prominutim "vul" si mysli,ze zachrani vcely v rijnu.Na to prece neni potreba zadna metodika.PSNV jsem mel vzdy za progresivni organizaci,ktera ma nasemu vcelarstvi co nabidnout.Ovsem po tehle "prezentaci" o tom prestavam byt presvedcen..JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
JosPr (217.77.165.45) --- 8. 12. 2014
Re: Plzeňský deník 8.11.2014

Nepouziju NH odparovac,proto ze neni schvaleny?Nezafumiguju roj v rojaku,protoze to nikde neni narizeno?Budu verit vyznamu poctu roztocu v zimni meli,protoze je to "oficialni"?Budu mit vcely tam,kde mi nedaji med? Kde nejsou snuskove zdroje?Kde neni pyl?Vyholim si hlavu,protoze ostatni ji maji holou???JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
gp (93.92.52.23) --- 8. 12. 2014
Re: Plzeňský deník 8.11.2014

Jakápak záhada, nová entomofilní osiva nepotřebují opylovače, je zvýšený pohyb prachových částic kvůli stále vzrůstající dopravě, stálý zábor půdy a stím omezování snůškových zdrojů. Výsledek hlad včelstev v kritické podletní době. Jedovaté ovzduší. Vyčerpání kvůli absenci nektaru u slunečnice v nektáriích podobně jako u lípy stříbrné, nekvalitní zdroje snůšky kvůli převládajícímu suchu, z toho všeho vychází slabá výživná hodnota potravy včel. Někde takové podmínky nejsou, ale podle těch úhynů se může udělat mapa úhynů, kde se včelám prostě nedaří. Unás výměna osiv započala před 10ti lety a jde to od devítí k pěti, někde ten byznys s osivy teprve začal. Nato se nabalují insekcitidy a herbicidy.

Takže jak se říká unás, skapat může i člověk, tak včela padne vyčerpáním na držku někam do trávy a vykape po přeslici. Nedá se proti tomu moc dělat. Vše co se např. já snažím dělat, je na úrovni pokus omyl protože správné a přesné informace nejsou dostupné.

Nejlepší kšeft jsou prý nyní matky a oddělky. Nevím ale proč, když tuto situaci s podletím a zimou včely málokdy přežijí. Kdysi to vypadalo, že jen u nás, nyní se taková situace s nekvalitními zdroji potravy pro opylovače rozšiřuje po celé ČR. _gp_

...........
(88.101.45.181) --- 8. 12. 2014
Re: Plzeňský deník 8.11.2014 (65318) (65319) (65320) (65321) (65322) (65323) (65324) (65325)

Mně tam spíš zaujalo toto:

„Letos jsme přišli o 65 procent včelstev. Úly jsou prázdné, nemáme ani co poslat na veterinu. Je to katastrofa a záhada," popisuje muž s tím, že právě včera večer se jihoplzeňští včelaři sešli na okresním výboru. Úhyn včelstev byl tématem číslo jedna. „Ten problém má hodně lidí, musíme se snažit zjistit, co se děje a co se proti tomu dá dělat," tvrdí Krejčí.

--------------

Kde se stala chyba. Zimní měl na výbornou a pak toto.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 12. 2014
Chemikalie

> Nato se nabalují insekcitidy a herbicidy. ... _gp_
Úvodem úvaha. Včely jsou zde miliony let. Vše v jejich okolí se stále
vyvíjí, ale jen velmi pomalu. Jen obsah chemikálií v prostředí se mění
nesrovnatelně rychleji. Jsou rostliny a živočichové tyto změny schopni
akceptovat bez kolapsů?
Mám dotaz na ty z Vás, kteří se vyznají v zemědělství. Mě se to asi
netýká, protože v okolí mého stanoviště je málo orné půdy, ale
přátel-včelařů z okolí ano. Pokud jsem to správně pochopil, místo klasické
orby se provede jen potlačení "plevelů" přípravky na bázi glyfosátu (asi
nejznámější z mnoha je asi Roundup) a pak se speciálním secím strojem seje
"do strniště". Které plodiny se takto u nás pěstují? Dá se nějak
zjednodušeně popsat jak glyfosát fuguje a hlavně jak se postupně ty plevely
stávají na něj odolné? A co jejich pyl, nektar a kapky rosy na listech?
Další chemikálie - desikanty fungují obdobně? Jen s tím rozdílem že se
stříká na plodinu (ne na plevel) a ta urychlí zrání a sníží obsah vody?
Nakonec bych zmínil vodu a možnost kontaminace výše zmíněnými
chemkáliemi. Nedostatek vody zkracuje včele život, to je známá věc. Mají
včelstva u nás celoročně dostatek vody? Před lety jsem viděl vodní napajedlo
někde (už si nepamatuji kde) v Chorvatsku. Vypadalo to jako nádoba s medem,
ne s vodou. Tisíce včel.
VP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
JosPr (217.77.165.33) --- 9. 12. 2014
Jihlavsky denik

Vcely hynou.V Jihlave padla tretina vcelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu